Co je ta (obvykle) zlatá barva

Ke každému svému výrobku mám vztah. Některý ale dojde k újmě během transportu, nešikovné manipulace, nebo vlivem pálení. Takové výrobky jsem dříve vyhazovala. Později se ale takové plýtvání dostalo do rozporu s mou ekologickou a laskavou částí duše. Začala jsem se ptát, co bych mohla udělat pro to, aby se takový výrobek nestal odpadem, ale naopak byl ještě krásnějším a hodnotnějším než původně. A jak už to tak bývá, potkala jsem se s technikou kincugi.

Kincugi, kintsugi atp.- doslova to znamená zlatý spoj. To ale není podmínkou. Jde spíše o filozofii.

Původně je to starověký japonský způsob opravy rozbitého porcelánu a jeho následné zušlechtění pomocí práškového zlata. Filosofií kincugi je považovat poničení a nutnou opravu předmětu jako součást jeho historie spíše než něco hodno skrývání.

"Legenda praví, že šógun Jošimasa Ašikaga (1435–1490) používal během čajového obřadu vždy svou oblíbenou misku (chawan). Jednoho dne se však rozbila. Poslal ji proto do Číny, odkud pocházela, aby ji tam opravili. Z výsledku byl ovšem velmi zklamaný. Po mnoha měsících se mu vrátila miska opravená pomocí ošklivých kovových háčků, které ji nejen hyzdily, ale zároveň nebyly nepropustné. Pověřil proto své japonské umělce, aby našli jiné, efektivnější, a především estetičtější řešení. A tak se zrodilo umění kincugi."

V dnešní době se pojmem kincugi již nerozumí pouze opravování porcelánu, ale jde o stále více rozšířenou terapeutickou metodu využívanou metaforicky i při léčení lidí.

Filosofie kincugi je podobná estetickému stylu wabi-sabi, který přijímá a oslavuje nedokonalost a vady. Japonská estetika také oceňuje známky zanechané užíváním předmětu. To může být jedním z důvodů k ponechání a dalšímu užívání předmětu i po jeho rozbití se zvýrazněnými prasklinami a opravami jako událostmi v životě dané věci. Kincugi může být považováno za fyzickou manifestaci Zenového principu mušin (無心 "čistá mysl"), který zahruje koncepty jako žití okamžikem, vyrovnanost se změnami a nezájem aktivně měnit svět. 

Do povědomí se mimo Japonsko dostalo mimo jiné díky knihám pro osobní rozvoj, které užívají kincugi jako metaforu k přijmutí vlastních nedostatků.

Existuje několik hlavních způsobů aplikace kincugi:

• Hibi (ひび) – spojení střepů pomocí zlatého prášku a laku s minimálními mezerami mezi jednotlivými dílky[5]

• Kake no kincugi rei (欠けの金継ぎ例) – pokud není keramický úlomek použitelný nebo chybí, vytvoří se celá jeho náhrada ze zlata respektive zlata a laku[5]

• Jobicugi (呼び継ぎ) – chybějící část se nahradí tvarem podobným kusem z úplně jiné nádoby, čímž vznikne unikátní dílo podobné technice patchwork[5]